Ráno si byl Milan zaběhat na pláži.Pak jsme se domlouvali,co dnes podnikneme.Nakonec zvítězil návrh podívat se do Denpasaru a to nejrozšířenějším dopravním prostředkem na ostrovech-bemem.Bemo je malá dodávka japonského původu, zpravidla ve velmi pokročilém stadiu rozkladu,který jezdí na přesně určených trasách.Jednotlivé linky mají sve vlastní barevné provedeni vozu.Např.mezi Kutou a Denpasarem jezdí bema modrá.Stojíme na konci Kuty a ptám se zdejšího prodejce,kde je zastávka.Říká,že zde.Až pak mi dojde,ze minibusy zastavují všude,kde na ně někdo mávne.Bemo vjíždí do křižovatky a řidič prohlíží zástupy lidí a vybírá potencionalní zákazníky.Pak uvidí nás,mávne na nás,my opětujeme,a je jasné,že jsme jeho zákazníky.V bemu jsme sami dva,ptám se na cenu.Špatně řidiči rozumím,dávám 30000 rupií.To řidič nečekal,je rád a navrhuje,že jestli chceme,klidně se na linku vykašle a odveze nás,kam budeme chtít.My se chceme ale podívat do hlavního města Bali,proto vystupujeme na konečné na nádraží Tegal.Pěšky jdeme do centra na náměstí Puputan.Není to daleko,ale provoz je šílený a přejít cestu je velmi těžké.V centru neni nic zajímavého,tak se vracíme na autobusák.Cestou na nás řve řidič modrého bema Kuta,kýváme ano a už nastupujeme na zpáteční cestu.Cestou řidič se snaží sehnat další cestující,ale úspěch má pouze v jediném případě.Vracíme se na hotel,Milan se jde vykoupat a večer míříme do centra něco koupit domů.
Náhledy fotografií ze složky Denpasar